Miluju vůni šeříků, voskový povrch tulipánů. Miluju zabořeného mazlíka do klína, jak tiše oddychuje. Milju chůzi na boso. Miluju stříbrné slunce když ráno vstává a jeho zlatou zář, když se chýlí ke spánku. Miluju vítr ve vlasech. Miluju hory a kopce a jen tak sedět na jejich vrcholcích a pozorovat svět z nadhledu. Miluju ticho okořeněné zpěvem ptáků, vrzáním kobylek či větrem. Miluju dokonalost přírody v každém detailu. Je toho tolik, co miluju.

A je toho tolik, co v mém životě nemá místo. Dříve jsem k těm nežádoucím věcem měla odpor, nenáviděla jsem je, kritizovala, projevovala silné emoce. Ať to byly oblasti osobního vkusu, blaha naší země, mezilidských vztahů, i jiné zdánlivě důležité, kvůli kterým se mnoho lidí s velikou radostí pohádá.

Jednoho dne mi došlo, že to nejsem já, kdo se hádá, ale moje ego. Zkostnatělý kripl, co se snaží hájit pseudo-pravdy, které po cestě životem posbíral a jsou jediné a pravé. Že mnoho lidských postojů a názorů beru osobně a zbytečně je na sebe vztahuju. Že je úplně jedno, jak to kdo má a že daleko důležitější je respektování postojů těch druhých a komunikace o tom, jak to kdo vnímá, případně abych se mohla vymezit, pokud někdo respekt a úctu do vínku nedostal.

Jednoho dne mi došlo, že tohle všechno hádání, vztekání, komentování, vysvětlování mě strašně unavuje a že mě to nebaví.

Je to asi jako kdybyste měli dva psy. Jednoho hodnýho krásnýho úžasnýho bílýho a druhýho kousavýho, zlýho vypelichanýho černýho hajzlíka. Dřív jsem se rozčilovala nad tím, že černej zase někoho pokousal, ne-li zabil, snažila se ho převychovat, vysvětlovat, chápat, izolovat atd. Ale nic nezabíralo. Tak jsem se rozhodla. Prostě ho přestanu krmit.

Drsné? V případě psa asi jo. Když si místo pejsků představíte dvě myšlenky:

1) jsem šikovná, to se mi určitě povede

2) nesahej na to, trubko, zase to zkazíš

Tak kterou chcete krmit?

Miluju strasně moc věcí ve svém životě. A ty si hejčkám a krmím, mazlím a hnojím.

A ty druhé? Nebudu dělat že nejsou, nebudu je popírat, bojovat s nimi, nebo dokonce utíkat.

Prostě na ně seru.