Přijdete na pracovní setkání asi 20 lidiček z různých oborů. Sednete si na gauč a pozorujete všechny okolo sebe než začne jednání. Najednou k Vám přijde usměvavá tmavovlasá holčina a ptá se, zda si může přisednout. Řeknete, že ano a ona si přisedne. Po chvíli vás k ní něco přitahuje. Podívat se na ní, promluvit s ní. Na konci jednání, i když sedíte skoro celou dobu vedle sebe, máte najednou možnost s ní promluvit. Po prvních větách Vás ta holčina zajímá ještě více. Abych to zkrátila. Hanička si ke mě přisedla, popovídaly jsme si spolu, domluvily si schůzku a od té doby (už je tomu více jak rok) jsme spolu v kontaktu. Začaly jsme na pracovní bázi, kdy mi velmi profesionálně, vstřícně a od srdce pomohla a pomáhá. Postupně se z toho všeho vyklubalo i přátelství, za které jsem velice vděčná. Každému se asi nepoštěstí si z pracovního kontaktu odnést ještě kamarádku a přítelkyni, ale já to štěstí měla. Díky Haničko za tebe 🙂 🙂 🙂